Ukrytí
Při některých krizových situacích zazní varovný signál „všeobecná výstraha“, který má kolísavý zvuk. Když se signál ozve, je nejdůležitější okamžitě vyhledat bezpečné místo v nejbližší pevné budově a řídit se pokyny záchranných složek a odpovědných úřadů. Nic dalšího většinou dělat nemusíme.
Bezpečným místem může být domov, škola, pracoviště či jiná veřejná budova (například obchodní dům nebo městský úřad). Autobusová zastávka nebo auto bezpečným úkrytem nejsou.
V jakých situacích se musíme ukrýt?
- Silná bouře nebo tornádo
- Vysoká koncentrace jedovatého kouře způsobená požárem
- Únik nebezpečných látek do okolí
- Riziko úniku radiace
Zapamatujme si: Když uslyšíme sirénu s kolísavým tónem po dobu 140 vteřin, jde o varovný signál. Tento signál se nazývá všeobecná výstraha a znamená obecné ohrožení.
Jaký význam mají další akustické signály?
Další dva akustické signály, se kterými se u nás můžeme setkat, jsou požární poplach a akustická zkouška. První svolává dobrovolné hasiče k zásahu. Druhý ověřuje provozuschopnost sirén a probíhá zpravidla každou první středu v měsíci.
Jak mohu být před nebezpečím varován?
- Rotační a elektronickou („mluvící“) sirénou
- Místním informačním systémem (například obecním rozhlasem)
- Mobilními prostředky varování a informování (například mobilními sirénami, výstražnými zvukovými a rozhlasovými zařízeními na vozidlech zasahujících záchranných složek)
- Hromadnými SMS zprávami
- Příslušníky zasahujících složek integrovaného záchranného systému
- Rozhlasovým a televizním vysíláním
Co dělat, když uslyšíme varovný signál?
- Rychle se ukryjeme v nejbližší budově.
- Důkladně uzavřeme dveře i okna. Utěsníme otvory, vypneme ventilaci a klimatizaci.
- Zajistíme si přístup k informacím. Při mimořádných událostech mívají klíčovou úlohu televize a rozhlas. Při výpadku proudu a internetu pomůže rádio na baterie.
- Zbytečně netelefonujeme, abychom nepřetěžovali mobilní sítě.
- Zůstáváme v bezpečném úkrytu a čekáme na další pokyny záchranných složek nebo odpovědných úřadů.
- Vyhýbáme se celoproskleným stavbám a budovám ve špatném technickém stavu.
Upozornění: Některé nebezpečné látky nejsou vidět ani cítit. V každém případě proto bereme varování úřadů vážně.
Ukrytí v případě vichřice/tornáda
- Nezdržujeme se v blízkosti oken.
- K ukrytí využijeme suterén, sklep nebo místnost v nejnižším patře bez oken (koupelna, šatna, chodba).
- Pokud se nám nepodaří přesunout se do nejnižšího patra, schováme se ve středu budovy.
- Nacházíme-li se v malém objektu bez základů (chatka, mobilní dům), ihned ho opustíme a vyhledáme nejbližší budovu s pevnými základy, ve které se ukryjeme.
- V otevřené krajině se snažíme ukrýt v různých terénních prohlubních a nerovnostech, které nás alespoň částečně ochrání před padajícími stromy a letícími předměty.
- Neukrýváme se v lese, kde hrozí nebezpečí pádu stromů.
Ukrytí v případě úniku nebezpečné chemické látky
- Ukryjeme se ve vyšších patrech budovy na opačné straně, než je zdroj nebezpečí. Většina nebezpečných chemických látek je totiž těžší než vzduch, proto se drží při zemi, a může tak proniknout do sklepních nebo přízemních místností snáz než do místností ve vyšších patrech na závětrné straně budov.
- Pro případ evakuace si připravíme prostředky improvizované ochrany pro dýchací cesty a povrch těla.
Ukrytí v případě radiační havárie
- Ukryjeme se v uzavřeném zděném prostoru (například sklepní nebo suterénní místnost), který je nejlépe izolovaný proti působení radioaktivních látek ve vnějším prostředí.
- Pro případ evakuace si připravíme prostředky improvizované ochrany pro dýchací cesty a povrch těla.
Více informací k ukrytí najdeme na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR. Tamtéž jsou dostupné i podrobné pokyny k využití prostředků improvizované ochrany dýchacích cest a povrchu těla.
