Informace a komunikace
Pravdivé, spolehlivé, včasné a ověřené informace jsou v krizových situacích zásadní. Pomáhají nám správně se rozhodovat a chránit své zdraví, životy a majetek. Důvěřujme proto především zdrojům, které mají povinnost během krizových situací informovat veřejnost. Jsou to hlavně státní instituce, kraje, obce, policie, hasiči, zdravotnická záchranná služba a veřejnoprávní média.
Jak si zajistit přístup k informacím
Když vypadne elektřina, bývá těžké zjistit, co se kolem nás děje.
Připravme si proto:
Pamatujme na náhradní baterie, nabíječky a kabely.
V krizové situaci telefonujme, jen když musíme. Jinak můžeme mobilní síť přetížit a narušit komunikaci záchranných složek. Když vypadne proud na velkém území, přestanou fungovat mobily a internet. Vysílače totiž mají jen omezené záložní baterie.
Oficiální zdroje informací
- Veřejnoprávní média (Český rozhlas, Česká televize) a regionální média
- Obecní rozhlas a elektronické sirény
- Zprávy od záchranných složek a odpovědných úřadů
- Úřední desky krajských a obecní úřadů (Aplikace obce, ve které bydlíme, např. Munipolis, Obcenawebu atp.)
- Webové stránky státních úřadů a institucí
Když nastane krizová situace, často se začnou rychle šířit nepodložené informace a fámy. Takové zprávy mohou zvyšovat nejistotu a strach a komplikovat práci záchranných složek.
Jak zacházet s informacemi?
Ověřujme informace z několika důvěryhodných zdrojů.
Spoléhejme především na oficiální zdroje.
Sdílejme pouze ověřené informace, o kterých jsme si jisti, že jsou pravdivé.
Jak posoudit důvěryhodnost informací?
Spolehlivé informace jsou v krizových situacích zásadní – jen na jejich základě můžeme učinit správná rozhodnutí důležitá pro naše životy, zdraví a bezpečnost našich blízkých. Při pochybnostech o pravdivosti informace si položme tyto jednoduché otázky:
KDO to říká?
- Kdo je za informaci odpovědný? Jde dohledat, kdo ji vytvořil?
- Je to oficiální zdroj, novinář, nebo někdo neznámý?
- Důvěryhodnější jsou informace od známých oficiálních zdrojů s jasnou odpovědností.
CO říká?
- Jde o ověřitelná fakta, nebo o domněnky a spekulace?
- Jsou uvedeny konkrétní údaje a jejich zdroje, nebo jen obecná tvrzení?
- Spolehlivější jsou konkrétní údaje s uvedenými zdroji než vágní tvrzení.
JAK je to podané?
- Snaží se příspěvek vyvolat silné emoce – strach, vztek, pobouření?
- Je podaný klidně a věcně, nebo dramaticky a senzačně?
- Buďme obezřetní, pokud neznámý nebo pochybný zdroj opakovaně straší nebo vyvolává vztek – často jde o záměr přimět nás sdílet informaci dřív, než si ji ověříme.
PROČ to autor sdílí?
- Chce autor opravdu informovat, nebo spíš upoutat pozornost za každou cenu?
- Jaký může mít prospěch ze šíření této informace?
- Zvláště na sociálních sítích mohou vést různé motivace k šíření nepravdivých informací.
Hledání odpovědí na tyto otázky možná nedá naprostou jistotu, ale pomůže nám rozlišit důvěryhodné zdroje od pochybných a nenaletět na vyloženě poplašné nebo nepravdivé zprávy. V krizových situacích se informace rychle mění a některé detaily se teprve upřesňují. Proto je důležité spoléhat se na ověřené zdroje a neklikat na vše, co vypadá senzačně.
